Domácí Design Architekt Neischl

Architekt Neischl

1023
0
Sdílejte

Olomouc potřebuje šok, aby se probrala

Architekta Jaroslava Neischla není snadné zastihnout. Největší šance je, najít ho někde na stavbě.  Věnuje se totiž hned několika projektům současně. Tím hlavním je nový bytový dům v Olomouci. Staví ho od jara loňského roku, a jak sám říká, vždy chce nabídnout něco navíc, i proto projektům dává prakticky všechen svůj čas.

TOMÁŠ CHALUPA

Jako malý kluk chtěl být kosmonautem, traktoristou, dokonce i prezidentem. Fascinovaly ho kosmické lety a moderní technika. Na vesnici, odkud pocházel, přišel nejčastěji do kontaktu s traktorem. „No jo, to byl pro malého kluka vrchol technické dokonalosti,“ vzpomíná s úsměvem. Zeptali jsme se ho, jak se od obdivu k technice dostal k architektuře a co říká na tu olomouckou.  

Tak jak se kluk z vesnice se zálibou v technice stane architektem?

Odmalička jsem něco stavěl. Na naší zahradě jsem po sklizni brambor stavěl na uvolněné ploše strukturu cest přes půl zahrady. Vždy tam byla i stodola a most.Doma jsem obdobně stavěl města a domy z lega, nebo z podobných skládaček, a cesty z knih. Vždycky mě bavilo něco budovat a promýšlet dopředu. Musel jsem vědět o každé kostičce a vadilo mi, když byl v něčem nesoulad. Taky tady asi byly moje profesní začátky.

Co vás osobně inspiruje při práci architekta? 

Na architektuře mě vždy inspiroval technický aspekt. Funkcionalismus znamená, že architektura musí být s funkcí v souladu. Z dějin architektury mě zaujalo právě toto období. Například dobu německého Bauhausu a to, co jí předcházelo, jsem vždy vnímal jako zlaté období, kdy probíhal zásadní přelom v myšlení architektů. Je smutné když si člověk uvědomí historické souvislosti, které v té době panovaly. Dále to byla architektura starého Řecka a Říma, která mě přitahovala pro své monumentální stavby a hlavně promyšlenou urbanistickou strukturu. Líbí se mi renesance a gotika, románský sloh a baroko méně. Ze současných staveb mě oslovuje hlavně severská a obecně západní architektura zejména v Evropě. Inspirují mě technické stavby, mám rád tovární komplexy. V továrně je vše striktně podřízeno funkci, vše co není s touto funkcí v souladu, to prostě nevydrží. To je čirá architektura.

Jaké je vaše vysněné bydlení? 

Dovedu si představit spoustu možností, jak bych mohl bydlet. Vždy záleží na tom, v jakém je člověk životním období, a podle toho také preferuje bydlení. Byt v centru má svá pozitiva, když člověk potřebuje být v kontaktu s městem a nemá čas se o nemovitost příliš starat. Na druhou stranu dům na předměstí nebo v blízké vesnici nabídne klid a život tam běží pomaleji. Preferuji hodně prostoru kolem, daleké výhledy a blízkost přírody. Dům ale musí být stále v dosahu města. Zatím žiji v bytě, ale výhledově uvažuji o vhodném pozemku pro dům. V domě jsem vyrostl, a proto mě to láká.

Je podle Vás Olomouc dobré místo pro bydlení a život? A proč?

Olomouc je krásné město, to především. Myslím tím hlavně historické centrum, které je unikátní a je zasazeno citlivě do krajiny. Díky tomu, že Olomouc byla vždy regionálním centrem s větším či menším významem, je zde spousta zajímavých staveb. Pro dobrý život jsou potřeba čtyři věci. Lidé musí mít práci, musí se cítit bezpečně, mít kde se bavit a musí být obklopeni pěkným prostředím. Všechny podmínky jsou v Olomouci splněny.

Přesto Olomouci ubývají obyvatelé, stěhují se zejména do okolních vesnic. Čím si tento trend vysvětlujete?

Má to podle mě dva důvody. Tím prvním je romantická touha lidí po vlastním domě, jak se říká můj dům, můj hrad. Druhým důvodem je touha po klidu, zeleni a soukromí. Nespornou výhodou bydlení na vesnici je také blízkost otevřené krajiny. Vzhledem k tomu, že Olomouc je město parků, protéká jím řeka a z centra do okolní přírody to také není nijak daleko, tato výhoda podle mě trochu ztrácí na významu.

Tak proč odcházejí?

Souvisí to s nedostatkem kvalitní rezidenční architektury ve městě. Když říkám architektury, tak tím nemyslím jen vzhled domu, ale celkově dům jako takový, který je zasazený do vhodného prostředí. Dá se tak říci, že mnohdy lidem nezbude nic jiného, než si postavit domek někde za městem. Do budoucna si ale myslím, že lidé se budou stěhovat spíše do města. Někteří zjistí, že nechtějí trávit hodiny denně v autě a také snad kvalitního rezidenčního bydlení ve městě bude přibývat.

Není to prostě tím, že v malém městě kvalitní architektura tolik nevzniká?

Ano, někdo by mohl namítnout, že Olomouc je přece jen malé město. Není to Praha ani Brno, tak co bychom chtěli. Na druhou stranu byla Olomouc zejména v minulosti velmi významným městem a dnes je to stále sídlo kraje. Olomouc má tedy ambici vyčnívat a měla by se porovnávat minimálně s Brnem už kvůli svému historickému odkazu. Například v Brně je úroveň rezidenčního bydlení vyšší než v Olomouci, což je dle mého názoru dáno mimo jiné i přítomností fakulty architektury. Je tam spousta ateliérů, které jsou napojeny na školu a studenty, a to celkově přispívá k rychlejší výměně myšlenek. V Olomouci nic takového neexistuje a na projektech je to vidět.

Jak byste tedy charakterizoval situaci na olomouckém trhu s nemovitostmi?

Zájemce o opravdu kvalitní bydlení za odpovídající, ale rozumnou cenu, nemá v Olomouci podle mého názoru příliš z čeho vybírat. Nemá smysl se vyjadřovat k novodobým panelákům na velkých sídlištích. Zaujmou sice cenou, ale s kvalitou nebo dokonce architekturou nemají nic společného. Spoustu lidí si tyto byty kupuje prostě proto, že na kvalitnější projekty nemají finanční prostředky. Potom tu máme střední třídu bytů, kterých je většinou velmi mnoho na velmi malém prostoru, nebo mají nedotažené dispozice. Jsou však mezi nimi i kvalitnější byty, které mají svou hodnotu. Vedle těchto projektů jsou rezidenční byty s terasami, které se za posledních 20 let architektonicky nikam neposunuly a svou vyjímečnost dávno ztratily. Vzniká velké množství těchto bytů na jednom místě a tím se vytrácí pocit soukromí. Další možnost, jak bydlet v Olomouci, je nabídka samostatných domků nebo řadovek. Tady kvalita osciluje od naprosto příšerných ale levných až po relativně zdařilé ale příšerně drahé. Výjimečných nabídek je tu opravdu málo.

Není chyba i na straně zákazníků, kteří kvalitní architekturu prostě nevyžadují? 

Kvalita v architektuře je pojem velmi subjektivní, ale má své zásady. Ne každý kvalitu dokáže rozpoznat a ještě méně lidí je ochotno za kvalitu zaplatit. Ale nemusí to být vždy o ceně, cihly v ošklivém domě stojí stejně jako ty v krásném. Myslím, že Olomouc potřebuje nějaký šok, prostě zajímavý projekt, po kterém si už většina developerů nedovolí produkovat to, co produkuje teď. Toto je jediná možnost jak posunout olomouckou rezidenční architekturu tam, kde by měla být. Když se podíváte na domy, které stavěli naši předkové v dobách příznivějších pro architekturu, tak máme rozhodně na co navazovat.

Ať jen nekritizujeme, našel byste tři povedené stavby, které se vám v Olomouci líbí?

Předpokládám, že myslíte stavby realizované v nedávné době. Musím uznat, že přestavba Prioru dopadla celkem dobře. Byl jsem zvyklý, asi jako většina obyvatel města, na původní brutální betonovou fasádu a považoval jsem za zbytečné cokoli měnit. Nová podoba je ale kvalitní a důstojná své poloze v centru města. Jsem až překvapen, že se něco podobného povedlo se souhlasem místních památkářů a jsem za to rád. Dále mě zaujala budova společnosti Nutrend. Je to stavba zastrčená na konci průmyslové zóny ale citlivě a nápaditě udělaná. Líbí se mi fasáda a zajímavé řešení vstupu. To je velmi dobrý příklad průmyslové architektury.

Líbí se mi také některé nové budovy ve fakultní nemocnici. Přístavba teoretických ústavů vypadá, až na tu mohutnou špici připomínající loď vplouvající do cesty, důstojně a má svou kvalitu. To samé mohu říct například o pavilonu CT uvnitř nemocnice.

To je všechno?

Řemeslně kvalitní je arcidiecézní muzeum, ale stavba má příliš drahá řešení v místech, kde by měla převládat spíše střízlivá funkce. Možná by jí prospělo trochu míň peněz při realizaci. Dost se mluví o rekonstrukci Horního náměstí. Mrzí mě, že tam nejsou žádné stromy, jako tomu bylo v minulosti a chybí tam nějaké zákoutí s lavičkou. Dlažba je ale opravená dobře.

Když zmiňujete náměstí, opět se tam mění osvětlení. Vedou se kolem toho diskuse, zda by tam měly být „plácačky“ nebo lampy Philips, co na to říkáte vy?

Situaci kolem svítidel moc nesleduji, mám pouze občasné informace z médií. Zarazila mě uváděná astronomická cena původních lamp, které v podstatě nesvítí. Celé mi to připadá jako žabomyší válka, která má mnoho diskutérů a ti, jak už to tak bývá, se nikdy nedohodnou. Já bych preferoval především technicky vyhovující řešení. Lampa je především lampa a její funkcí je osvětlovat prostor. Důležitá je bezpečnost a ta je v noci a za šera úzce spojena s množstvím světla.

Také se hojně diskutuje nad záměrem postavit meditativní věž Spiritualia na tř. Kosmonautů. Máte na tento návrh nějaký názor? 

Viděl jsem jednu vizualizaci se spoustou zeleně kolem a ta mi nápadně připomínala chladírenskou věž někde v Ostravě. Nevím, jestli je to zrovna v tomto případě dobře. Také nevím, co si mám představit pod uváděným využitím věže.  Návrh na mě nepůsobí nijak výjimečně, a to je škoda. Investorem stavby je velmi aktivní a pracovitý člověk, který se dokáže pro věci nadchnout. Stavba by si tedy podle mého názoru zasloužila trochu osobitější architekturu.

Do třetice se ještě podívejme na jeden konkrétní problém, a tím je budova Namiro. Ta rozhodně nezískala velké sympatie veřejnosti. Patříte také mezi její kritiky?

V případě Namira se jedná o špatnou architekturu jak koncepcí, tak jednotlivými prvky. Nesmyslně orientovaným a nedostatečně dimenzovaným průchodem to začíná. Komickou ocelovou konstrukcí na nároží a grafikou v prosklení to pokračuje. Nesmyslnými dispozicemi některých bytů pak končí. Korunu tomu celému dává obklad fasády, který podtrhuje bezradnost celku. Dům není ani tmavý ani světlý, a tak nahodile kombinuje oba odstíny. Prostě všeho moc škodí. Na takto významném místě mohl stát dům, který by prostor povznesl, ale stojí tu pravý opak. Bohužel tu bude stát mnoho let a šance na něco výjimečného byla zmařena. Doufám, že autor příště napne své úsilí k méně významným stavbám, kde to nebude tolik vadit.

Neutichá ani diskuse kolem ochrany panoramatu města v souvislosti s výškovými stavbami. Takže otázka je jednoduchá, vysoké domy v Olomouci ano či ne?

Současná debata kolem výškových staveb je podle mě vyhrocená zbytečně. Souhlasím s tím, že Olomouc je unikátní historické město, ale když se podíváte na jeho siluetu, vidíte nejen historické dominanty, ale také silo, komíny, vodojem a výškové stavby postavené nedávno. Ve Francii je město Provins, které vypadá stejně jako ve středověku. Tam by byl zločin postavit výškovou budovu. V Olomouci ne. Existuje spousta příkladů, kdy jsou moderní budovy i výškové včleněny do organismu města a je to naprosto v pořádku. V Olomouci k této nedůvěře k výškovým stavbám dost přispívá obecný nedostatek kvalitní architektury. Lidé zkrátka nevěří, že stavba bude zdařilá, a za vším vidí ekonomický zájem. To je samozřejmě pochopitelné. Já tedy říkám, že výškové stavby mohou v Olomouci stát, ale musí mít kvalitu odpovídající kontextu města.

Když se podíváte na Olomoucký dóm, tak musíte uznat, že se jedná o kvalitní stavbu. Naši předkové ovládali své řemeslo a dokázali věnovat pozornost každému detailu. Kvalita, kterou takto vytvořili, přetrvá věky. O současných výškových stavbách to říct bohužel nemohu. V jiných městech, zejména za hranicemi naší republiky ale existují moderní výškové stavby, které mají trvalou hodnotu. Ono to tedy jde, jen se to musí umět. Posuzování kvality staveb je obecně věc velmi subjektivní, a nikdy se nelze zavděčit všem. Myslím ale, že dóm se snad líbí každému.

Sdílejte
Předchozí článekLP vrací úder
Další článekMade in Blanická

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here